Baví mě lidi, kteří mají rádi uklizeno, a zároveň neberou život příliš vážně
Martin Cajthaml, teamleader vývojářů, kterému nikdo v SYMBIU neřekne jinak než Von, letos v SYMBIU slaví 20 let. “Mým cílem je uživatelsky a technicky dokonalý web, který nadchne klienta i uživatele,” říká Von
Která část tvojí práce tě baví nejvíc? Co děláš nejraději a proč?
Moje děti říkají, že náplní mé práce je všem radit. Já vidím smysl své práce ve dvou rovinách. Zaprvé rád pomáhám lidem, a to nejen kolegům a klientům v práci, životně mě to naplňuje. Druhá rovina je internější, baví mě rozlousknout nějaký problém, čím je složitější, tím lepší. Mám rád úkoly, které vyžadují spoustu trpělivosti. Tu jsem si vypěstoval už v mládí na počítačových hrách, kde to nešlo jinak, než hru desettisíckrát zopakovat. Mám pak radost, když se mi podaří vymyslet řešení, o kterém ostatní tvrdí, že není možné.
Na které z té spousty projektů, které jsi za 20 let v SYMBIU odvedl, dodnes vzpomínáš?
Rád vzpomínám na vánoční prasátka pro Kofolu. Byl to jeden z prvních projektů, kde jsme použili syntézu řeči a 3D zobrazení (zdravím Szymona). Stačilo napsat vzkaz a prasátka ho pak takovým roztomilým hlasem odříkala. Taky projekt PussyWalk byl velká zábava, nebo 3D microsite pro jednoho výrobce aut, kde člověk řídil auto na závodním okruhu jen pohybem rukou před kamerou a rychlost se přidávala velikostí úsměvu.
Který z projektů, na kterých jsi v SYMBIU pracoval, měl podle tebe světové parametry?
Snažím se, aby světové parametry měly všechny projekty, což je samozřejmě nesplnitelný cíl. Mým cílem je web technicky a uživatelsky tak dokonalý, že uživatelé i klient jsou nadšení a nemají připomínky. Druhá věc je, že to dokážeme udělat dostatečně rychle a efektivně, aby byli spokojeni projekťáci i vývojáři. Pořád hledáme cesty, jak najít hranici mezi těmito protichůdnými kritérii, a snažíme se práci zefektivňovat a využívat nové nástroje, které nám s tím pomáhají.
V čem se SYMBIO weby liší od jiných? V čem je zásadní rozdíl mezi tím, jak se přistupuje k projektům v SYMBIU a jak v ostatních agenturách?
Jsou firmy, které dělají weby po všech stránkách skvěle, a vážím si jich, a od jejich práce se vlastně ani lišit nechci. Nedává to smysl. Chci se odlišit tím, že děláme něco navíc, něco pro radost naší i klientovu. Pak jsou ale i takové firmy, které se soustředí na jednu věc, kterou dělají skvěle, ale zbytek je průměrný. A nebo nemají nastavené procesy na dlouhodobé rozvíjení projektu. Pak je to pro klienty past. Byl jsem u převzetí spousty takových projektů a je vážně těžké dělat něco s projekty, na kterých se roky nic neudělalo.
My se snažíme myslet komplexně, naše řešení jsou navrhované tak, aby pokryla (nebo jsou připravena v budoucnu pokrýt) celé spektrum zákaznické zkušenosti (CX) se značkou. Navíc si hlídáme, abychom na projektech drželi krok s aktuálními technologiemi. Vždyť i nás to pak víc baví. Nejvíc si cením transparentnosti našich výstupů, naši práci lze kdykoliv předat i spravovat někým jiným, to dává klientům obrovskou jistotu do budoucna, že i když by tu SYMBIO jednou nebylo, tak mají záruku.
SYMBIO navíc spojuje hlubokou znalost problematiky s proklientským přístupem – dokážeme klientům náš přístup a doporučení vysvětlit. Vždyť klient je ten, kdo rozhodne, ale my musíme mít jistotu, že má všechny indicie pro takové rozhodnutí. Nehrajeme si na “Náš zákazník, náš pán”, ale diskutujeme s klientem o tom, co je pro něj nejlepší.
K tomu se asi váže téma vendor lock-inu. Proč ho nedoporučuješ a jak klient pozná, že ho nečeká?
Ano, to s tím právě souvisí. Vendor lock-in se hodně řeší poslední roky, kdy se spousta klientů dostává do nepříjemné situace, kdy nebyli schopni donutit stávající agenturu k lepší spolupráci. Dost jsem toho řekl už v předchozí otázce. My navrhujeme weby z takových stavebních kamenů, aby šly jednoduše vyměnit a nahradit. Naše řešení umožňují to, že lze např. vyměnit jen frontend – vzhled webu, aniž by to pro klienta znamenalo vyšší náklady za úpravu na backendu. Taky dáváme klientovi svobodu zvolit si agenturu. Námi naprogramované weby lze snadno předat a může je spravovat někdo jiný. Někdy jen vymyslíme architekturu technologie a pak školíme tým přímo u klienta, který web dál spravuje.
Podařila se tvému týmu nějaká velká technologická inovace, na kterou jsi pyšný?
Z posledních několika let jsem hrdej na to, že jsme jako jedni z prvních začali dělat isomorfní weby (díky Pavel za to, že objevil Next.js, který byl tehdy ještě v plenkách). To znamená, že je jeden kód pro server i pro klienta – všechno se píše v jednom jazyku, vývojáři řeší render na serveru i v prohlížeči jedním kódem. Usnadňuje to zastupitelnost a vede to k menší chybovosti. Jasně, dnes už to dělá spousta firem, ale my v tom máme dlouholetou zkušenost. Pyšný jsem i na přechod na serverless technologie, které jsme začali používat už před pár lety. My už neřešíme servery a jejich běh, nepotřebujeme systémové správce. Naše projekty běží na službách, tedy celé to máme postavené na PaaS a Saas řešeních.
V SYMBIU pracujeme primárně s tzv. Headless CMS. Jaké to má výhody a jak si tato CMS klienti chválí?
Headless CMS technologicky odděluje správu webu od frontendu. Headless CMS také používáme jako pronajatou službu. Autoři takové služby potom řeší vše potřebné k provozu toho systému a neustálý rozvoj. Dřív jsme jeli na PHP, kde bylo CMS programované v PHP, stejně jako web, aby to drželo pohromadě a bylo to svižné. My jsme to asi před 4 lety oddělili a rozhodli se neudržovat CMS vlastními silami. Headless CMS je pro nás ideální.
Jak jsem už říkal, chceme si pronajímat funkční a běžící věci, aniž by nás správa hardware a sítí zatěžovala. Oceňují to i klienti, a jejich zpětnou vazbu zároveň předáváme správcům CMS. A skutečně se často naše návrhy v CMS projeví, což je další věc, kterou klienti ocení. Problém některých CMS je, že nejdou úplně přizpůsobit potřebám klienta, my si ale vybíráme ty, které to umožňují. Neustále sledujeme trh a známe desítky headlessových CMS, z nichž máme vybrány ty nejlepší, které používáme. Proto i klientům nenavrhujeme pokaždé to samé, každé se hodí na něco jiného. Někdy přijde velký klient i s tím, že už CMS má, pak tedy pracujeme s tím, co je.
Kam ty a SYMBIO technologicky směřujete? V co ve svém oboru nejvíc věříš a proč?
Dost směrů už jsem zmínil. Obecně směřujeme k několika věcem: jednak webové projekty musí být datově co nejmenší a nejrychlejší. Dál, co se týče vývoje, musíme na něm strávit co nejméně času – usilujeme tedy o automatizaci základních prací (třeba využitím Design systému, který se automaticky převádí do použitelného kódu). Neděláme ale šablonové weby, chceme, aby byly osobité, svým způsobem uměním. Vždy web stavíme na míru potřebám klienta – tak, aby podporoval jeho značku, a to nejen vizuálně, ale celkovým dojmem, třeba díky použití interakcí, animací a podobně. Jde nám tedy o to, automatizovat práci na statických částech webu, a získat tak víc času na jeho dynamickou část. Klientům doporučujeme používání novějších technologií, které zapadnou do jejich infrastruktury a zjednoduší jim práci nejen s redakčním systémem.
Z hlediska vývojového oddělení máme za cíl připravit takový starter pro webové projekty, který by mohla používat široká veřejnost. Nechceme a nemáme za potřebí dělat věci pod pokličkou. Takže myslím, že už příští rok budou moci naše zkušenosti využít vývojáři z celého světa.
Vývojáři hodně fluktuují mezi start-upy a technologickými obry, proč ty jsi v agentuře, co tě tady nejvíce naplňuje?
Nejvíc asi rozmanitost práce. My jsme vážně pro lidi, kteří se snaží být trochu renesanční a kteří mají a chtějí mít široké spektrum znalostí. Ty zkušenosti se dají nabrat skutečně jenom tou prací, tím řemeslem, také jedna z našich firemních hodnot má titul “craft”. Je potřeba si vyzkoušet různé druhy projektů, aby si člověk vybral to správné řešení pro příští. To mě na tom baví.
Jaké lidi bys ve svém týmu nejradši viděl? A kam ti můžou psát?
Lidi, co se chtějí v oboru vzdělávat a nebojí se tomu věnovat čas. Určitě musejí mít webařinu rádi, žít s ní a každou další překážku brát jako šanci naučit se něco nového. Průšvihů ve vývojářském světě je hodně, je třeba chtít se poučit a ne se z toho složit. Baví mě lidi, kteří mají rádi uklizeno, teda především v projektu, a zároveň neberou život příliš vážně.