Co spojuje pojmy #Metaverse a #Web3.0 se Symbio Design týmem?

Pojem metaverse nejspíš znáte, jestli patříte ke čtenářům cyberpunkové literatury. V 80. letech jím spisovatel Neil Stephenson označil fiktivní budoucí podobu internetu, založeného na sdíleném virtuálním vesmíru složeném z trvale sdílených 3D virtuálních prostor. Jednotliví uživatelé do něj mohou kdykoliv vstupovat a upravovat jej, takže se v něm neustále prolíná fyzický a virtuální svět. Dosud metaverse patřil do světa sci-fi. 

Koronavirus výrazným způsobem urychlil digitalizaci a virtualizaci týmové spolupráce. Fenomén metaverse, který nás provází již od osmdesátých let, se tak pomalu stává realitou, a virtuální prostředí se nám dostává čím dál více pod kůži.

Náš Design a UI tým poslední rok a půl funguje zcela ve virtuálním prostředí a snaží se virtualizovat i kancelář. Zajistit kooperaci deseti lidí, kteří jsou rozprostřeni po celé republice, není vůbec lehké. A nejde jen o práci, ale i o mezilidské vztahy, které se ve fyzicky sdíleném prostoru budují podstatně jednodušeji než v době koronaviru.

Proto jsme hledali platformu, která by nám toto prostředí pomohla nasimulovat. Nakonec jsme zakotvili u Discordu. Ten je základnou většiny online komunit a jedná se ve své podstatě o virtuální prostor. A my jsme si v něm udělali svou kancelář. Tým zde tráví celý pracovní den, díky čemuž můžeme alespoň částečně simulovat prostředí v kanceláři. Jedním klikem se mohu připojit ke kterémukoliv kolegovi a na něco se zeptat nebo něco vyřešit. Stejně jako v kanceláři.

Máme zde lounge, privátní zasedačky a speciální místnosti, které se jmenují podle aktuálních klientů/projektů. Každé ráno po stand-upu se tým usadí do jednotlivých místností a začne pracovat. Velkého odlehčení se dočkala také kooperace s Project managery, která byla dříve zatížená spoustou e-mailů, zpráv v chatu i pozvánek na hovory. Díky Discordu se PM jednoduše zastaví za designérem a vyřeší s ním, co je třeba. Je to podobné, jako když vám v reálné kanceláři někdo poklepe na rameno a na něco se zeptá.

Poslední rok se snažíme zavést také princip “Buddy” designéra. Když je to alespoň trochu možné, nikdo nepracuje na úkolu sám. Práce ve dvojicích značně urychluje design proces, vše se ad hoc brainstormuje a diskutuje a díky multiplayer nástrojům je práce efektivní jako nikdy dříve. Lehce mi to připomíná časy před deseti lety, kdy jsem na Teamspeaku hrál celé dny Counter Strike s virtuálními kamarády. Mnohdy jsme je znali lépe než své fyzické kamarády z vesnice. A tak to máme nyní máme i v našem design týmu, nejsme omezeni lokalitou, jen časovým pásmem. Kdo může spolupracovat od devíti do pěti, ten může být klidně třeba na Kanárech.

Princip virtuálních světů a webu 3.0 se nezadržitelně blíží. Sice zatím necítíme potřebu VR prostředí, vystačíme si s webkamerami, ale už dnes existuje dokonce několik aplikací, které vám dokážou ve 3D a VR prostoru simulovat vaše reálné kanceláře jako je například https://spatial.io, nebo https://walkaboutworkplace.com/. Trend je tedy jasný – jednou se všichni potkáme ve virtuální kanceláři a dáme si kafe, které zaplatíme plně virtuální měnou založenou na Ethereu.